KOLÍNSKO, KRAJ TVRZÍ, SLAVNÝCH RYBNÍKÁŘŮ A DALEKÝCH VÝHLEDŮ

Publikoval Libor Drahoňovský v

Než jsem začal podrobněji poznávat okolí Kolína, nečekal jsem, že tu najdu tolik zajímavých míst. Mnozí turisté se tomuto kraji spíše vyhýbají, protože prý leží v pěkné rovině, jak se zpívá i ve známé písni. Pravdivé je toto tvrzení ale jen z poloviny, neboť na jih i na západ od města začínají první kopce, které postupně přechází v Železné hory, Vysočinu i Středočeskou pahorkatinu. A právě z kopečků či vyvýšenin blízko Kolína bývá za dobrého počasí vidět opravdu hodně daleko. A pěkný výhled je i z vodárenské věže přímo v Kolíně.

KŘEČHOŘ, PAMÁTNÍK VELKÉ BITVY A VÝHLED NA KRKONOŠE, JEŠTĚD, BEZDĚZ, ŘÍP I MILEŠOVKU

Například u vsi Křečhoř jsem si oblíbil vyhlídku, z níž se dá přehlédnout třetina Čech. Je odtud vidět nejen na prakticky celé Polabí, ale také na Krkonoše, Ještě, Bezděz, Říp i Milešovku.

Podvečer u památníku bitvy u Křečhoře s výhledem na Polabí (16. 6. 2020).
Podvečer u památníku bitvy u Křečhoře s výhledem na Krkonoše (16. 6. 2020).
Podvečer u památníku bitvy u Křečhoře s výhledem na Říp i Milešovku (16. 6. 2020).

Toto místo se nachází u monumentálního památníku slavné bitvy z roku 1757, kdy v jedné z nejkrvavějších bitev 18. století rakouská armáda zvítězila nad pruskou a kdy zde padlo či bylo raněno přes dvacet tisíc vojáků! Odhaduje se, že šlo o osm až devět tisíc vojáků rakouské armády a okolo čtrnácti tisíc Prušáků.

Monumentální památník bitvy u Křečhoře z hořického pískovce byl slavnostně odhalen 27. května roku 1899, tedy až 142 let po bitvě. České spolky se odmítly této slavnosti zúčastnit, protože jim mimo jiné vadilo, že v nápisech nebyla použita čeština s výjimkou slova Kolín.

Bitvu u Kolína považují historikové za znovuzrození Habsburské monarchie, protože kdyby zde rakouská armáda prohrála, tažení pruského krále Fridricha II. Velikému na Vídeň by se nedalo zastavit. Bojiště bylo opravdu rozsáhlé, zhruba šest kilometrů na délku a tři na šířku. Památnou událost připomíná ještě kamenný obelisk z roku 1841 na vrchu Bedřichov, odkud údajně Vilém II. velel pruské armádě, a také dvoje boží muka, která svojí malebností připomínají venkovskou idylu někde v jižních Čechách nebo na Moravě.

Tato krásná boží muka se nachází u silnice za vsi Pašinka ve směru na Kolín, snad je nechal jako poděkování Bohu za přežití v bitvě u Kolína postavit podmaršálek Emanuel Václav hrabě Kolovrat Krakovský, generál a zároveň velkopřevor maltézských rytířů.

STAROBYLÉ STŘEDOVĚKÉ TVRZE

Na Kolínsku i na sousedním Kutnohorsku se nachází starobylé tvrze v nebývalém počtu. Vystavěli je drobní šlechtici, často pocházející z řad kutnohorských měšťanů, kteří zbohatli těžbou místního stříbra. Nebývají nijak honosné, přesto nezapřou středověký půvab. Některé z nich si velké části uchovaly původní podobu ze 14. století. Chráněny bývaly vodními příkopy nebo rybníky. A například v Malešově vodní hladina odráží krásu tvrze dodnes. Do následující fotosérie jsem zařadil několik nejkrásnějších ukázek těchto unikátních památek.

 Tvrz v Hradeníně nechal po roce 1380 postavit bohatý kutnohorský měšťan Mikuláš Písek (Pešek) V nejvyšším patře dendrologický průzkum dochovaných dřevěných části potvrdil, že stromy byly poraženy kolem roku 1380. Za pozdějších majitelů byla tvrz honosně přestavěna, takže připomínala spíše hrad.
Někdy na počátku 15. století postavil v Tuchorazi tvrz jakýsi Petr z Klučova. Roku 1463 se stala majetkem Mikuláše Svitáka z Landštejna, který pocházel z rodu slavných jihočeských Vítkovců. Protože se stal jedním z nejvýznamnějších šlechticů v českém království, mohl si dovolit tvrz roku 1577 nákladně přestavět. Ta patří svojí krásně klenutou místností a architektonickým detailům k nejkrásnějším památkám pozdní gotiky u nás. Tvrz jsem si prohlédl po domluvě se současným majitelem p. Vyšatou, u něhož jsem nakoupil i výborná jablka, která v okolí Tuchorazi pěstuje. .
Klenutá místnost v tuchorazské tvrzi se musí vidět.
V Tuchorazi se přímo na tvrzi dočteme, že:
„Léta Božieho MCCCCLXXVII tato věž dělána jest skrze náklad urozeného pana, pana Mikuláše z Landštejna, nejvyššieho písaře desk královstvie českého a dělal jest mistr Květon. Amen.“
Mikuláš Sviták z Landštejna na pamětní desku umístil i svůj rodový erb, stříbrnou růži na červeném poli. Tehdy bývala růže natřena bíle a její pozadí červeně.
Věžová tvrz v Lošanech z druhé poloviny 14. století byly původně třípatrová, po přestavbě o více než století později přibylo další patro. Založil ji kutnohorský měšťan Vavřinec Číšník. Po něm se vystřídalo několik majitelů. Roku 1513 koupilo tvrz město Kutná Hora a mělo ji ve vlastnictví až do 20. století. I když to možná na první pohled nevypadá, řadí se tato tvrz k nejlépe dochovaným u nás.
Malešov je znám spíše vítěznou husitskou bitvou roku 1424, méně touto tvrz ze 14. století. V dobách Karla IV. a Václava IV. byla majetkem rodu kutnohorských měšťanů Ruthardů, kteří se od té doby nazývaly Ruthardové z Malešova. A to stále, i když už tvrz dávno nevlastnili.

ZAJÍMAVOSTI KOLÍNA

Kolín jakožto královské město založil již před rokem 1261 Přemysl Otakar II., který zároveň založil hlavní chrámu města. Za jeho vlády byla dokončena loď,, která se ve své raně gotické dochovala dodnes. Po velkém požáru roku 1649 byl povolán stavitel katedrály sv. Víta v Praze Petr Parléř. Ten v Kolíně vyprojektoval nádherný presbytář.

Když jsem vstoupil do kolínského chrámu sv. Bartoloměje a spatřil ušlechtilou klenbu do výše se vypínající klenbu presbytáře, měl jsem pocit, že stojím v nějaké francouzské katedrále. Kromě toho mne zaujala spousta gotických detailů, starých náhrobků, barokních oltářů a také dubové plastiky křížové cesty Františka Bílka. Tvrdé dubové dřevo použil údajně proto, aby si tvrdou prací mohl alespoň trochu připodobnit utrpení Ježíše Krista. Věhlasný český sochař vytvořil pro Kolín ještě jedno dílo, monumentální sochu Jana Husa, která se v současnosti nachází na Husově náměstí.

Chrám sv. Bartoloměje je nepřehlédnutelnou dominantou Kolina. Jeho presbytář je dílem slavného architekta Petra Parléře.
Kolín, v Husově parku se nachází jedno z nejzdařilejších děl Františka Bílka, monumentální socha Jana Husa z roku 1913.

I když nebylo centrum Kolína vyhlášeno městskou památkovou rezervací, na jeho náměstí i přilehlých uličkách se dochovalo mnoho starých domů. Dnešní ulice Na hradbách a Karoliny Světlé bývali v minulosti židovským ghettem. Právě tady se starobylých domů dochovalo nejvíce. Kolínskou židovskou komunitu připomíná i synagoga, po Praze nejstarší u nás a také rozsáhlý hřbitov.

Starobylé domy v místech původního židovského ghetta, ulice Na hradbách a Karoliny Světlé.
Dům s barokním štítem ulici Karoliny Světlé s obrovským keřem růže.

SLAVNÍ RYBNÍKÁŘI

Slavná éra jihočeského rybníkářství je spojena se dvěma významnými rybníkáři, kteří po sobě v jižních Čechách zanechali jedinečné rybniční soustavy. Mikuláš Ruthard z Malešova, který vybudoval především rybníky v okolí Chlumu u Třeboně, pocházel ze šlechtického rodu, jehož původ je nutno hledat mezi kutnohorskými měšťany, jejichž příbuzenstvo se rozrostlo do několika větví: kutnohorské, kolínské českobudějovické a svojšické. V kolínské katedrále se nachází prastarý náhrobek Rudharda a jeho ženy Dimuty datovaný již 14. stoletím.

Neznámo odkud z Kutnohorska pocházející Mikuláš Ruthard se na sklonku své rybníkářské kariéry v 50. letech 16. století pustil do budování rybníka Hrádeček, který byl tehdy plánován jako největší rybník na Třeboňsku. Jeho hráz se ale sesouvala, čehož využil kolínský rodák, ambiciózní rybníkář Jakub Krčín, aby Mikuláše Rutharda obvinil z neschopnosti a sesadil jej z hodnosti hejtamana třeboňského panství. Po odchodu Mikuláše Rutharda se Jakub Krčín stal hejtmanem třeboňského panství a deset let později regentem celého rožmberského dominia.

Rybnikářství má v Polabí, zejména na Kolínsku, Nymbursku a Pardubicku starší tradici než v jižních Čechách. A bez umu a zkušeností polabských rybníkářů by skvostné jihočeské rybníky určitě nevznikly.

Kategorie: ČECHY