MALOSKALSKO, TOULKY PO ZNÁMÝCH I OPOMÍJENÝCH MÍSTECH

Publikoval Libor Drahoňovský v

Vesnička Malá Skála je známa především skalní stěnou s hradem Vranov a Panteonem, památníkem historických osobností zbudovaný v 19. století podnikatelem a majitelem zdejšího panství Františkem Zachariášem Römischem. V okolí k nejvíce proslulým místům patří Suché a Besedické skály. Jsou to místa, která nestačí vidět jen jednou. Avšak kromě se tu nachází spousta opomíjených zajímavostí. Proto se v posledních letech v tomto krásném koutě Českého ráje toulám stále častěji a pokaždé „objevuji“ nová pozoruhudná místa.

Malá Skála, na vrcholu tohoto masivu z pískovce stával od 15. století nejrozsáhlejší skalní hrad u nás. Jeho stěny i věže byly dřevěné, proto se z něho dochovaly pouze vyhloubeniny ve skalách.
Suché skály, tento je ze značené cesty Vyhlídkový okruh pod Sokolem
Detail ze Suchých skal

Samotnou Malou Skálu zdobí několik velkolepých roubených statků a na jejích severním okraji se v lesním stínu ukrývá lesní hřbitov, kde zejména za chmurného počasí panuje melancholický poklid.

Nejvíce jsem si oblíbil skalní město Drábovnu a jeho okolí. Nachází se na pravém břehu Jizery a narozdíl od vyhlášených lokalit na Maloskalsku ani o letní sezóně tudy neprochází tolik turistů, přestože tu je zajímaostí opravdu mnoho. Kromě toho tu roste spousta borůvčí a kapradin. Východně od Voděrad mimo turisticky značené cesty stojí určitě (při vší opatrnosti před pádem) za zhlédnutí skalní vyhlídka, odkud se naskýtá impozantní pohled současně na hrad Vranov s Panteonem, na Suché skály a při dobré vidětelnosti i na Černou Studnici a na Krkonoše.

Vyhlídka na bývalý hrad Vranov s Panteonem, Suché skály i na Krkonoše.

Něco přes kilometr odtud po červené se nachází Drábovna, ploché skalisko rozdělené dvěma roklemi na tři čášti, díky čemuž tu bylo možné ve středověku založit docela dobře hrádek. A dle archeologických nálezů tu lidé sídlili již v pravěku. Obdivuhodná je ve skalisku vytesaná prohlubeň na jímání dešťové vody na nejvíce deštivé, tedy severozápadní straně.

Drábovna, skála bývalého hrádku, to místo bylo obýváno už v pravěku.
Drábovna, rezervoár na dešťovou vodu.
Členitá skaliska Drábovny.

Okolí Drábovny je doslova poseto pozoruhodnými skalními útvary. Napřílad v podobě tanku, hřibu, brány, lidských postav i všelijakých příšerek. A v hloubi skalního města se ukrývá ještě prazvláštní útvar Foukané skály, připomínající trochu abstraktní výtvor uměleckého skláře.

Okolí Drábovny. Skála v podobě tanku.

Asi půl kilometru od Drábovny jako třešnička na dortu následuje Jizerská vyhlídka východním směrem do údolí Jizery, na Kozákov, na severní část Klokočských skal a v dáli na Trosky. Vidět je odtud především na lesy, které vesnice většinou skrývají, proto spatřená krajina z tohoto místo působí jako téměř lidskou činností nedotčená divočina. Nejkrásnější bývají jarní a letní podvečery při nasvícení k západu schylujícímu se slunci.

Jizerská vyhlídka v podvečer. Odtud se jeví tento kout Českého ráje jako lesnatá divočina.
JIzerská vyhlídka s Troskami v pozadí.
Jizerská vyhlídka, pohled na severní část Klokočských skal.

Na opačné straně Jizery skalní bludiště Kalich a Chléviště Besedických skal se po třicetileté válce staly útočištěm a úkrytem pronásledovaných evangelíků a Jednoty bratrské jak napovídá i vytesaný kalich s letopočtem 1634. Západním a severním směrem je z některých skal vidět do údolí Jizery, na Malou Skálu a z vyhlídky Sokol máme jako na dlani Suché skály s vrcholky Krkonoš v pozadí.

Pohled ze Sokolu na Suché skály a v dáli na Krkonoše.
Husníkova vyhlídka s bonsjavitou borovicí je v Besedických skalách beze sporu nejkrásnější. Vidět je z ní nejen na údolí Jizery s Vranovem a Panteonem, ale také na Frýdštejn a na Ještěd.
Z Husníkovy vyhlídky se Vranov s Panteonem vyjímá ve své kráse. Vyhlídka byla pojmenována na počest Antonína Husníka, návrháře letadel v pražské firmě Aero, který zafinacoval železné zábradlí i pro jiné vyhlídky Besedických skal a který roku 1948 zahynul při pádu letadla do svahu Ještědu.

Kategorie: BLOG Z CEST