MALOSKALSKO, TOULKY PO ZNÁMÝCH I OPOMÍJENÝCH MÍSTECH

Vesnička Malá Skála je známa především skalní stěnou s hradem Vranov a Panteonem, památníkem historických osobností zbudovaný v 19. století podnikatelem a majitelem zdejšího panství Františkem Zachariášem Römischem. V okolí k nejvíce proslulým místům patří Suché a Besedické skály. Jsou to místa, která nestačí vidět jen jednou. Avšak kromě se tu nachází spousta opomíjených zajímavostí. Proto se v posledních letech v tomto krásném koutě Českého ráje toulám stále častěji a pokaždé „objevuji“ nová pozoruhudná místa.

Samotnou Malou Skálu zdobí několik velkolepých roubených statků a na jejích severním okraji se v lesním stínu ukrývá lesní hřbitov, kde zejména za chmurného počasí panuje melancholický poklid.

Nejvíce jsem si oblíbil skalní město Drábovnu a jeho okolí. Nachází se na pravém břehu Jizery a narozdíl od vyhlášených lokalit na Maloskalsku ani o letní sezóně tudy neprochází tolik turistů, přestože tu je zajímaostí opravdu mnoho. Kromě toho tu roste spousta borůvčí a kapradin. Východně od Voděrad mimo turisticky značené cesty stojí určitě (při vší opatrnosti před pádem) za zhlédnutí skalní vyhlídka, odkud se naskýtá impozantní pohled současně na hrad Vranov s Panteonem, na Suché skály a při dobré vidětelnosti i na Černou Studnici a na Krkonoše.

Něco přes kilometr odtud po červené se nachází Drábovna, ploché skalisko rozdělené dvěma roklemi na tři čášti, díky čemuž tu bylo možné ve středověku založit docela dobře hrádek. A dle archeologických nálezů tu lidé sídlili již v pravěku. Obdivuhodná je ve skalisku vytesaná prohlubeň na jímání dešťové vody na nejvíce deštivé, tedy severozápadní straně.

Okolí Drábovny je doslova poseto pozoruhodnými skalními útvary. Napřílad v podobě tanku, hřibu, brány, lidských postav i všelijakých příšerek. A v hloubi skalního města se ukrývá ještě prazvláštní útvar Foukané skály, připomínající trochu abstraktní výtvor uměleckého skláře.

Asi půl kilometru od Drábovny jako třešnička na dortu následuje Jizerská vyhlídka východním směrem do údolí Jizery, na Kozákov, na severní část Klokočských skal a v dáli na Trosky. Vidět je odtud především na lesy, které vesnice většinou skrývají, proto spatřená krajina z tohoto místo působí jako téměř lidskou činností nedotčená divočina. Nejkrásnější bývají jarní a letní podvečery při nasvícení k západu schylujícímu se slunci.

Na opačné straně Jizery skalní bludiště Kalich a Chléviště Besedických skal se po třicetileté válce staly útočištěm a úkrytem pronásledovaných evangelíků a Jednoty bratrské jak napovídá i vytesaný kalich s letopočtem 1634. Západním a severním směrem je z některých skal vidět do údolí Jizery, na Malou Skálu a z vyhlídky Sokol máme jako na dlani Suché skály s vrcholky Krkonoš v pozadí.