KONECCHLUMÍ, vesnička na samém konci Podkrkonoší.

Publikoval Libor Drahoňovský v

Přes vesničku Konecchlumí s necelou pětistovkou obyvatel prochází značně frekventovaná silnice spojující Hradec Králové s Jičínem, Turnovem a Libercem. I z turistů se tu málokdo zastaví, přestože začínající vyvýšenina více než dvě desítky kilometrů dlouhého Hořického hřbetu nabízí jeden z nejúchvatnějších výhledů na Jičínsko a přilehlý Český ráj. Pěkně jsou odtud vidět nejen Trosky, ale také vrch Zebín a Veliš, na němž ve středověku stával jeden z největších hradů v českém království.

Nad obcí Konecchlumí s barokním kostelem sv. Petra a Pavla začíná táhlý šestadvacet kilometrů dlouhý hřeben zvaný Hořický chlum přerušovaný hlubokými údolími Javorky a Bystřice.

Výstavbu barokního kostel sv. Petra a Pavla financoval v letech 1728 – 29 František Norbert z Trauttmansdorfu (1705 – 1785), tehdy ani ne pětadvacetiletý šlechtic, který kromě kumburského panství s Jičínem vlastnil Brandýs nad Orlicí a v západních Čechách města Horšovský Týn a Hostouň, včetně 85 vesnic. Co se týče nejbohatších šlechticů českých zemí v polovině 18. století, zaujal osmé místo.

Překrásný výhled na ves Konecchlumí a Jičínsko.
V dáli zprava vrch Zebín, Trosky, Brada a tam za lesy Prachovské skály.
Vrch Zebín, Trosky a Brada přiblíženy zoomem
Vrch Veliš, kde kdysi stával velkolepý hrad, na sousedním zalesněném vrcholku se nachází barokní kaple Loreta.

V místě, odkud se nabízí tento nádherný byl roku 1907 zbudován památník Víléma staršího Konecchlumského z Konecchlumí, který 21. června roku 1621 skončil na staroměstském popravišti spolu s dalšími sedmadvaceti českými pány, potrestaných za účast v protihabsburském povstání.  

Památník Viléma Konecchlumského z Konecchlumí z roku 1907
Model pro pomník vytvořil polozapomenutý rodák z nedalekých Chomutic Václav Antoš (1878 – 1938), žák Josefa Václava Myslbeka, s nímž se roku 1902 podílel na vytvoření modelu pomníku svatého Václava, který byl o deset let později vztyčen na Václavském náměstí v Praze.