BAROKNÍ SOCHAŘI ČESKÉHO RÁJE A PODKRKONOŠÍ

Zhruba od přelomu 17. a 18. století začíná v českých zemích období vrcholného baroka. Ve městech i na venkově se zvyšuje poptávka po nových stavbách, obrazech i exteriérových a venkovních sochách. Stejně tak tomu bylo i v Českém ráji a Podkrkonoší, které mělo pro rozvoj sochařství výborné předpoklady díky všudypřítomnému pískovci, který je pro členité modelování barokních soch tím nejvhodnějším přírodním materiálem. Při toulkách za barokními sochařskými skvosty rodného kraje stále více a více žasnu nad jejich krásou a citlivým zasazením do přírodního či venkovského a městského prostředí. Jako luční kvítí souzní s úvozy starých cest, tak barokní sochy doplňují naši malebnou krajinu, venkov i města.

V Podkrkonoší, především v okolí Jaroměře působil jeden z nejslavnějších českých sochařů Matyáš Bernard Braun. Vytvořil sochy ctností a neřestí v Kuksu, dále galerii soch zvanou Betlém v nedalekém lese a pro svoji tchyni Annu Miseliusovou nádherný náhrobek na hřbitově v Jaroměři. V tomto městě se nachází ještě mariánský morový sloup vytvořený podle jeho modelu. Z dílny tohoto sochaře pochází v podhůří Krkonoš i několik dalších výtvorů. Například socha sv. Davida ve Rtyni v Podkrkonoší, sousoší sv. Trojice ve Stanovicích nebo sloup se sv. Janem Nepomuckým v Chotěborkách.

Rovněž významný, avšak poněkud zapomenutý Jiří František Pacák, mimo jiné rodák ze Starého Rokytníku u Trutnova, zhotovil v Podkrkonoší umělecky hodnotné sochy svatých. Pracoval většinou pro Jezuity v Žirči a v Žacléři.

Obrovské množství kostelních i venkovních soch na Mladoboleslavsku a v okolí Turnova vyprodukovala sochařská a řezbářská dílna Jelínků usazené v Kosmonosích. Z nichž největšího věhlasu dosáhl Josef Jiří Jelínek.

V samotném Turnově tesařská a kamenická dílna Františka Fialy ve 30. – 70. letech 18. století zásobovala zdařilými sochami svatých a několika krásnými kalváriemi . V tomto městě žil i řezbář Václav Černovický, s jehož dcerou se 1761 oženil rodák ze Slaného sochař Jan Chládek st., který u svého tchána nalezl nejen zaměstnání, ale i nový domov. Jeho krásné sochy nalezneme především na Turnovsku a Semilsku.

Sochy barokních sochařů se staly vděčnou a nevyčerpatelnou pokladnicí pro další generace sochařů i řezbářů. Protože v době baroka zpravidla autoři barokních soch svá jména na sochy netesali, jsme většinou odkázáni jen na archivní prameny a mnohdy nezbývá nic jiného, než konkrétní autorství pouze předpokládat porovnáním podoby soch, u nichž s jistotou víme, kdo ji vytvořil.

V dobách baroka i v Českém ráji a Podkrkonoší působili sochaři, jejichž jména upadla v zapomnění. Jejich díla jsou natolik odlišná o těch, která vznikla v dílnách výše zmíněných mistrů a zůstávají tak zahaleny rouškou tajemství.

Ve tomto příspěvku jsem zmínil a také ve fotogalerii umístil pouze několik výtvorů výše zmíněných sochařů. Podrobnější kapitoly o tvorbě jednotlivých výše zmíněných sochařů plánuji v brzké době umístit na tyto webové stránky.