NEJSTARŠÍ DÍLA KAMENÍKŮ A SOCHAŘŮ V ČESKÉM RÁJI A PODKRKONOŠÍ

Publikoval Libor Drahoňovský v

Nikde jinde u nás a snad i ve světě jsem nespatřil ve volné krajině, ve městech a vsích tolik kamenných, především pískovcových soch, božích muk a křížů jako v rodném Českém ráji a Podkrkonoší, a to ještě v tak obrovské rozmanitosti, dokonalosti, umělecké čistotě i lidovosti zároveň. I když tu oproti některým jiným krajům sice (s výjimkou tzv. Bledinových božích muk z roku 1597 v Jilemnici) nenalezneme žádná gotická či renesanční kamenická díla, od dob baroka jakoby se zdejší sochaři a kameníci rozhodli vše vynahradit.

V 17. století stále ještě mnoho sochařských výtvorů z pískovce ani v Českém ráji, ani Podkrkonoší nevzniklo. Občas se kromě tzv. smírčích křížů vztyčovala čtyřboká sloupová boží muka s přetrvávající tvarovou tradicí, která se zformovala ještě v dobách gotických především na jihu a západě Čech i na jihozápadní Moravě. V tomto příspěvku zvu na prohlídku k těm nejstarším kamenickým a sochařským dílům, u nichž neznáme již ani jméno jejich zhotovitele a která si ještě mnohdy uchovávají poněkud středověký vzhled a k barokní dynamičnosti a rozevlátosti mají ještě daleko.

JILEMNICE, BLEDINOVA BOŽÍ MUKA Z ROKU 1597, JEDNY Z NEJSTARŠÍCH NA SEVEROVÝCHODĚ ČECH

V Dolení ulici v Jilemnici nechal roku 1597 vytesat úředník štěpanického panství Jan Bledina. V nedávných letech je často ničili vandalové, proto musela být dočasně uložena do depozitáře. Nyní se již opět nacházejí na svém původním místě. Starší boží muka nenajdeme široko daleko. Teprve na Hradecku jsou známa o několik málo desetiletí starší, konkrétně v Předměřicích (1562) a v Benátkách u Hořiněvsi (1554)

PODHRADÍ U VELIŠE, OPOMÍJENÁ BOŽÍ MUKA Z POČÁTKU 17. STOLETÍ

Jedny z nejstarších Božích muk se nachází na jižním svahu Veliše v obci podhradí u Veliše. Pravděpodobně pocházejí z počátku 17. století. I když patří k jedněm nejstarším v celém kraji, málokdo si jich všimne a částečně zarůstají křovím.

Podhradí u Veliše, boží muka vznikla snad na poč. 17. století
Podhradí u Veliše, hlavice božích muk s postavami pod křížem, které zřejmě představují objednavatele této památky

BABÍ, BOŽÍ MUKA Z ROKU 1670 U BUNKRU STACHELBERG

Nad obcí Babí v těsné blízkosti předválečného bunkru stojí boží muka z roku 1670. Údajně ho nechali vztyčit místní sedláci jakožto vyjádření vděčnosti Bohu za ochranu před morovou nákazou.

Boží muka u pevnosti Stachelberg z roku 1670 jsou po Bledinově božích mukách v Jilemnici druhá nejstarší v celém Podkrkonoší.

HODKOVICE NAD MOHELKOU, BOŽÍ MUKA Z ROKU 1678

V Hodkovicích na Mohelkou nechali místní měšťané vztyčit pískovcová boží muka již roku 1768. Rovněž i oni si tímto počinem chtěli zajistit ochranu před morovou nákazou. Původně stávala na křižovatce ulic do Českého Dubu a do Liberce v místě, kde se dnes nachází umělecky hodnotné sousoší Víry, které roku 1750 objednala představená augustiniánského kláštera sv. Jakuba ve Vídni. A tak skromné boží muka nalezlo své nové místo o několik stovek metrů dále u silnice ve směru k Petrašovicům.

Hodkovice nad Mohelkou, boží muka u silnice k Petrašovacím

LANŽOV, PLODY ZEMĚ ZDOBENÁ BOŽÍ MUKA Z ROKU 1694

Z 80. let 17. století pochází na území Českého ráje a Podkronoší troje sloupková pískovcová boží muka. Jedny se nachází u křižovatky cest mezi Velehrádkem a Lanžovem. Pochází již z roku 1684 a na jejich hlavici jsou zobrazeny čtyři výjevy: Ježíše Kristus v Getsemanech, Ukřižování, Vzkříšení a Panna Maria Sedmibolestná.

JAROMĚŘ, BOŽÍ MUKA Z ROKU 1686 PŘIPOMÍNAJÍ BITVU U BUDÍNA

Další boží muka se nachází na okraji Jaroměře u hlavní silnice ve směru na Náchod. Pochází z roku 1686, jak nasvědčuje i nápis na dolním soklu, kde mimo jiné nalezneme také reliéfy sv. Jana Křtitele, Jana Nepomuckého a sv. Floriána. Text je čitelný pouze zčásti, nicnémě lze se dozvědět, že roku, kdy byla boží muka vztyčena, byl dobyt Habsburskými vojsky Budín. Kromě toho se dozvíme letech renovací, konkrétně roku 1764 a 1859. Nápis zní takto: „RE.A.1794|L. P. 1686|SLIB . MV|G . VICONA|WAM . V|ROKV . V KTEREM|KRZEST|ANE TVR|CVM . BVD|IN. BRAL|I . SNACL|ADEM|P . C . S|S . A . B . S|RE . A . 1859.“

Na vysokém sloupu se nachází hlavice zakončená koulí a kovovým dvojitým křížem. Na postranních reléfech jsou znázorněny Ecce homo, P. Marie, sv. Josef a sv. Šebestián, jehož zobrazení mělo zajistit přímluvu tohoto světce před šířením moru. A v dolní části božích muk zpodobněný sv. Florián měl chránit obyvatele okolních domů před požáry.

Tyto boží muka působí velkolepě a majestátně zároveň. Není snad proto ani divu, že se u nich roku 1813 zastavili ruští vojáci, když táhli proti Napoleonovi. Za přítomnosti přihlížejících z Jaroměře a okolí tu uspořádali pravoslavnou bohoslužbu.

A roku 1866 se u božích muk sešly tři stovky lidí, kteří odtud sledovali na bitvu u Václavic, kdy se střetla vojska rakouskouherské armády s Prušáky. Brzy se všichni rozutekli, jakmile rakouské vojsko začalo ustupovat.

LIBUŇ, BOŽÍ MUKA Z ROKU 1689 NA PAMĚŤ SMRTI JEZUITY BURNATIA

V Libuni byla roku 1689 postavena rovněž vysoká boží muka s hlavicí, a to na místě, kde před padesáti lety rovneští sedláci propíchli vidlemi Burnatia, jezuitského misionáře, který se při si ke své kazatelské činnosti zajišťoval podporu vojska.

Libuň, boží muka z roku 1689 na paměť smrti jezuitského misinoáře Burnatia.
Libuň, detailní zobrazení na hlavici sloupu z roku 1689

ŽELEZNÝ BROD, BOŽÍ MUKA Z DOBY KOLEM ROKU 1700 NA CESTĚ K POPRAVIŠTI

Někdy na přelomu 17. a 18. století nechal pořídit boží muka železnobrodský měšťan Kryštof Sibenachler u cesty k šibenici. Na kaplici završené koulí s železným dvouramenným křížem jsou umístěny reliéfy Ukřižování, Umučení Krista, Snímání z kříže a Vzkříšení. I když není tato památka nijak veliká, působí velmi malebným dojmem.

BOŽÍ MUKA V HAŠKOVĚ U MNICHOVA HRADIŠTĚ Z ROKU 1703

Boží muka v Haškově u Mnichova Hradiště svým vztyčením roku 1703 patří k těm mladším. Ve stěnách hlavice jsou vytesány reliéfy Kalvarie, sv. Petra, sv. Pavla a Panny Marie. Na původním místě se nachází replika, zatímco originál je umístěn v lapidáriu mnichovohradišťského zámku. Kopie této památky se sice nachází na původním místě svého originálu, avšak její okolí nepůsobí nijak útěšným dojmem. Z jedné strany frekventovaná silnice, z druhé novodobá budova logistické firmy. Z přiložené fotografie posuďte sami.

HOSTINNÉ, JEDEN Z NEJSTARŠÍCH MARIÁNSKÝCH MOROVÝCH SLOUPŮ U NÁS

Sibylla Lamboyvá objednala morový sloup pro Hostinné již roku 1678, aby město bylo uchráněno před morovými ranami. Ostatně o dva roky později přišla dorazila do českých zemí jedna z nejhorších morových ran. Tehdy na severovýchodě Čech žádný morový sloup nestál. A pokud se později nějaké vztyčovaly, často tomu bývalo jakožto vyjádření vděčnosti, že se mor městu vyhnul. Protože je morový sloup v Hostinném jeden z nejstarších u nás, odpovídá tomu i jeho pojetí v duchu rané baroka, kdy jeho sochy působí poněkud strnulým dojmem. Zdejší morový sloup je zároveň mariánský, jak napovídá socha Panny Marie na jeho vrcholu. Kromě toho je tato památka opatřena sochami sv. Antonína, sv.Jana Nepomuckého, sv.Františka, sv. Sebastiána, sv.Rocha a sv. Ignáce a ve výklenku sochou spící sv. Rozálie. Poslední tři jmenovaní světci jsou patroni proti moru. Na sloupu nalezneme ještě znaky rodu Lamboyů a postava Panny Marie chránící svým pláštěm věřící.

Náměstí v Hostinném s nejstarším morovým sloupem v severovýchodních Čechách.
Hostinné, morový mariánský sloup z roku 1678
Hostinné, morový mariánský sloup, v popředí sochy sv. Šebestiána a sv. Rocha, ochránců před morem.

Kategorie: ČECHY