JIŘÍ FRANTIŠEK PACÁK SLAVNÝ BAROKNÍ SOCHAŘ A PODKRKONOŠSKÝ RODÁK

Publikoval Libor Drahoňovský v

Kuks a Betlém na panství hraběte Šporka proslavily především sochy Matyáše Bernarda Brauna, zatímco poněkud opomíjena zůstává sousední rozsáhlá ves Žireč se sochami od Jiřího Františka Pacáka, rovněž významného barokního sochaře. Žireč od dob třicetileté války vlastnili jezuité, jež si tu z bývalého zámečku zřídili sídelní rezidenci. Žirečským jezuitům v Podkrkonoší patřila ještě panství Žacléř a Starý Rokytník u Trutnova, kde roku pravděpodobně roku 1670 Jiří František Pacák.

Původní renesanční zámek nechal vystavět v 16. století Adam Zilvar z Pilníkova. Jeho potomek Jan Zilvar se roku 1620 zúčastnil protihabsburského povstání. Jeho konfiskované panství získali hrabě Jan Rudolf Trčka. Ale již roku 1634 mu císař Ferdinand II. panství zkonfiskoval kvůli obvinění ze zrady a spolčení s Albrechtem z Valdštejna, při jehož zavraždění v Chebu mimo jiné přišel o život i Rudolfův syn Adam Erdman Trčka. Zabavenou Žireč udělil císař jezuitům, kteří si původní zámek přestavěli v barokní stylu.

O mládí a dětství tohoto českého sochaře není nic bližšího známo. Teprve k roku 1702 je zmíněn jako kmotr v Luži u Chrudimi při křtu jakéhosi Jiřího Zrůsty. V tomto městečku, které rovněž patřilo jezuitům, se na přelomu 17. a 18. století dokončovala vnitřní výzdoba monumentálního poutního kostela Panny Marie Pomocné. A právě tehdy Jiří František Pacák tu našel plnohodnotné uplatnění. S největší pravděpodobností si řezbářské umění osvojil u Františka Martina Katterbauera, který vytvořil zdobný rám pro hlavní oltářní obraz Panny Marie. Tento sochař působící především na Kutnohorsku a v Polabí neměl zrovna dobrou reputaci. Prameny o něm hovoří jako o muži hrubém a neomaleném který měl konflikty s kde kým. I se svými učni.

Luže u Chrudimi: v tomto poutním jezuitském chrámu František Jiří Pacák absolvoval učednickou praxi.

Ale vraťme se k našemu Jiřímu Františkovi Pacákovi. Ten se v Luži oženil a narodili se mu tu syn a dvě dcery, z nichž jedna zemřela na mor. V letech 1715 – 19 žil v nedaleké Poličce, kde se mu narodil další syn a dcera. Po té se odstěhoval do Litomyšle, aby tu pracoval na výzdobě piaristického Povýšení sv. Kříže. Zde jeho dílna působila společně s dílnou Matyáše Bernarda Brauna.

Marinský sloup v Poličce vytvořil Pacák v době, když už v tomto městečku nežil.
Na mariánském sloupu v Poličce je zřetelně uveden nejen letopočet a autor, ale příčina jeho vztyčení. Morová epidemie, která vypukla roku 1713 trvala dva roky, si v českých zemích vyžádala zhruba dvě stovky tisíc obětí, z toho třináct tisíc v Praze. Byla to poslední velká morová epidemie u nás.

Původně se všeobecně rozšířilo nepodložené tvrzení, že Jiří František Pacák byl žákem tohoto slavného sochaře ještě před tím, než začal působit v Luži. To je však vyloučeno již proto, že Matyáš Bernard Braun přichází do Čech až roku 1708.

Podle další teorie Jiří František Pacák pracoval v Braunově dílně teprve Litomyšli, kde získal další zkušenosti a znalosti. Nicméně pečlivější výzkumy archivních pramenů nasvědčují, že Pacák v Litomyšli působil samostatně a tvorbou Brauna se spíše jen inspiroval.

Socha sv. Floriána v Žirči u silnice směrem na Kuks

Jednoznačně Braunovým stylem ovlivněné Pacákovo sochařské dílo je svatý Florián, kterého si objednali jezuité v Žirči, z jejichž panství autor pocházel. Řadí se k nejkrásnějším vrcholně barokním sochám u nás. Pochází z 1. poloviny 20. let 18. století a stojí u silnice za Žirčí ve směru na Kuks.

Žireč, socha sv.. Floriána

Během 20. a 30. let 18. století vytvořil Jiří František Pacák pro žirečské jezuity ještě několik dalších soch a sousoší. V samotné Žirči kromě dřevěného mobiliáře pro zdejší kostel sv. Anny zhotovil mariánský sloup, sochu sv. Jana Nepomuckého a sv. Františka Xaverského a také sedm kaplí křížové cesty, která vedla ze vsi až do blízkosti Braunova Betlému. Po zrušení jezuitského řádu se o kaple nikdo nestaral, a tak postupně zanikly s výjimkou jedné jediné na křižovatce ulic ve směru do Hřibojed a do Stanovic. Původně byla zasvěcena Rozeslání Apoštolů, dnes Nejsvětější Trojici. V této malebné stavbičce se v současnosti nachází dvě skulptury, žehnajícího Krista a Boha Otce umístěného na stropě. Jsou dílem staropackého sochaře Jana Suchardy ml. (1797 – 1873) ve spolupráci s žirečskými rodáky bratry Müllerovými.

Kaple Nejsvětější Trojice v Žirči je Pacákovým nesochařským dílem. Původně původně zasvěcena Rozeslání Apoštolů.
Spoluautorem sochy žehnajícího Krista a Boha Otce v kapli Nejsvětější Trojice v Žirčije staropacký sochař Jan Sucharda ml., syn Jana Suchardy st. (1770 – 1820), zakladatele sochařského rodu Suchardů, z nichž se nejvíce proslavil Stanislav Sucharda, autora pomníku Palackého v Praze (1912) Jan Sucharda st. si na živobytí vydělával nejen tvorbou soch, ale i tkaním na domácím tkalcovském stavu, jak bylo v Podkrkonoší v mnoha rodinách běžné. Jan Sucharda ml. se údajně chtěl živit pouze sochařství, proto prý svůj tkalcovský stav rozštípal.

Poslední kaple byla zasvěcena Nalezení sv. Kříže, pro které Pacák vytvořil dřevěné sousoší Kalvárie. To se zachránilo díky tomu, že bylo odkoupeno pro nový kostel v Markoušovicích, kde zdobí oltářní část dodnes.

Markoušovice u Trutnova, tato Pacákova Kalvárie se původně nacházela v Žirči.

U silnice mezi Žirčí a Zbožím se nachází Pacákova socha sv. Františka Xaverského z roku 1730, jezuitského misionáře Indiánů. Tento v prostředí jezuitů velmi oblíbený světec pocházel z Baskicka a zemřel roku 1552 na čínském ostrově Šang-čchuan na malárii.

Žireč, socha Františka Xaverského u silnice směrem na Choustníkovo Hradiště
Žireč, socha sv. Františka

V Podkrkonoší se za dalšími Pacákovy sochařskými díly musíme vydat do Žacléře, který spolu s Žirčí obdrželi rovněž žirečtí jezuité. V tomto podhorském městečku Pacáka pověřili nejprve vytvoření mariánského sloupu na náměstí. Po jeho dokončení roku 1730 mu o dvě léta později svěřili ještě výzdobu hlavního oltáře kostela Nejsvětější Trojice.

Žacléř, Pacákův mariánský sloup z roku 1725
Sochy sv. Jeronýma a sv. Benedikta na mariánském sloupu v Žacléři

Na závěr nemohu nezmínit ještě jedno krásné Pacákovo dílo, které jako skrytou perlu nalezneme před ohradní zdí hřbitova v Robousích u Jičína. 30 lety 18. století datovaná socha Panny Marie na klíně s tělem Krista patří k těm nejkrásnějším barokním skvostům.

Kategorie: ČECHY