OKOLÍ ROUDNICE NAD LABEM, HRDLY, ROHATCE A VYHLÍDKY NA ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ
V blízkém okolí Roudnice nad Labem snad s výjimkou Řípu ani v době letní sezony příliš mnoho turistů nepotkáme. Přestože okolní krajina není příliš členitá a mnoho vesničky působí poněkud neupraveně, lze tu spatřit nejen nemálo pozoruhodných památek, ale také místa s úchvatnými výhledy na České středohoří. Nedávno jsem se vydal vlakem do Olečka, kde v těsné blízkosti železniční zastávky jsem se hned mohl pokochat pohledem na pole zaplevelené spoustou rozkvetlých vlčích máků s pozadím kopců sopečného původu, včetně Milešovky a Lovoše.
V sousední vsi s nelibozvučným názvem Hrdly jsem se zastavil u hezkého sousoší sv. Benedikta s andílky. Roku 1745 jej pravděpodobně vytesal tehdy osmačtyřicetiletý sochař Karel Josef Hiernle, o němž je známo, že se narodil v Praze do českoněmecké rodiny. Otec Johann Hiernle pocházel z Bavorska, matka z Čech se jmenovala Anna Magdaléna. Karel Josef se po vyučení v renomovaných pražských dílnách sochařů Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa a Matěje Václava Jäckela uplatnil především ve službách benediktinských klášterů v Břevnově i v Broumově.
Rovněž v Hrdlech objednávka sousoší svatého Benedikta přišla od benediktinů, kteří zde vlastnili přilehlý zámeček. Ten se dochoval dodnes, byť v poněkud zanedbaném stavu. Naštěstí však nikoliv desolátním stavu, jak u památek v Ústeckém kraji bývá časté. I když to na první na pohled nevypadá, jedná se o cennou památku postavenou dle projektu věhlasného architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera (1689 – 1751), jenž rovněž pracoval z velké části pro benediktiny. Mnoho jím vyprojektované kostely vyzdobil právě Karel Josef Hienrle. A v této souvislosti není bez zajímavosti, že i podstavec sousoší svatého Benedikta v Hrdle je Dientzenhoferovým dílem. I v tomto případě se jedná o výsledek spolupráce těchto dvou barokních umělců.
Karel Josef Hienrle vytvořil také například Mariánský sloup v Kladně (1741), dále v tomto městě vyřezal oltář v kapli svatého Vavřince, dále boční oltáře ve farním kostele Panny Marie. Kromě toho jeho kamenné sochy zdobí exteriér a dřevořezby interiér barokního kláštera v polském Lehnickém poli, kde 9. dubna roku 1241 v krvavé bitvě Mongolové zvítězili nad spojeneckými vojsky malopolských, slezských i moravských rytířů.
Karel Josef Heirnle měl syna Františka Ondřeje (1726 – 1773), jež se uplatnil coby spíše rokokový sochař a řezbář na Moravě, především v Kroměříži. Jeho díla však nedosahují uměleckých kvalit otce, jehož životní pouť se uzavírá roku 1748, tedy ve věku padesáti až jednapadesáti let tři roky po vytesání sousoší svatého Benedikta v Hrdlech.
Vesnička Rohatce mne překvapila nádhernou barokní kaplí Všech svatých z roku 1744, snad vyprojektovanou Octaviem Broggiem(1670 – 1742), jenž po sobě zejména v severních Čechách po sobě zanechal četné architektonické barokní skvosty, kupříkladu klášterní stavby v Doskanech či v Oseku u Duchcova, zámek v Ploskovicích, několik kostelů v Litoměřicích a poutní chrám v Horní Polici.
Od roku 2021 se na trávníku před domem č. p. 77 vyjímá drobná, docela nenápadná stéla z porfyru zakončená křížem v kruhu. Jedná se o kopii několik staletí starého originálu, který byl o rok dříve vyjmut ze silničního náspu zbudovaným v 70. letech 20. století mezi Stebnem a Milbohovem. Odkud přesně tento kamenný artefakt pochází se zjistit nepodařilo. V současné době je chloubou Muzea města Ústí nad Labem.
A třešničkou nad dortu je možno považovat vyhlídku v polích východně od vsi. Z rozhledničky připomínající spíše větší posed se naskýtá dechberoucí výhled na velkou část Českého středohoří, Litoměřice, Ronov i Vlhošť, klášter v Doksanech, Roudnici nad Labem i Říp.
Vyhlídka na České středohoří (Rohatce)
