ŠTĚCHOVICE A SPOUTANÁ DIVOČINA SVATOJANSKÝCH PROUDŮ
Štěchovice jsou dnes spíše známé díky medializovanému pátrání po pokladu, ukrytém Němci za 2. světové války, méně už skutečným secesním pokladem, kterým je kostelem sv. Jana Nepomuckého postavený v předvečer 1. světové války podle projektu slavného architektu Kamila Hilberta. Tvar lodi se podobá lodi, čímž má připomínat Noemovu archu, a zasvěcení sv. Janu Nepomuckému má rovněž souvislost s vodou. Archa měla ochránit před potopou Noeho s jeho rodinou a svatý Jan z Nepomuku měl ochraňovat před utopením toho, kdo se k němu obrátil s prosbou o pomoc. K tomu svědci se lidé žijících v obcích u velké řeky obraceli zajisté často, neboť nejlépe vědí, jak její vody mohou požehnáním i živelnou pohromou.
Před vybudováním Štěchovické přehrady roku 1943 se do hlubokého kaňonu zaříznutá Vltava prodírala balvanitým korytem za hukotu peřejí. Tento úsek se nazýval Svatojanské proudy a patřil spolu s Čertovou stěnou u Lipna k nejdivočejším a nejkrásnějším místům na celé Vltavě. Pro voraře byl ale pořádným oříškem a čas od času si vyžádal ztroskotání vorů, někdy i oběť na životě. Vybudováním Štěchovické přehrady za 2. světové války Svatojánské proudy navždy zmizely pod hladinou spoutané řeky. Již téměř osm desetiletí stojaté vody Vltavy vzbuzují smířlivý smutek při srovnání se starými pohlednicemi přírodní scenérie, která již v 19. století bývala oblíbeným místem nedělních procházek Pražanů.
K procházce bývalými Svatojánskými proudy ze Štěchovic až ke Slapské přehradě jsem vybral všední den, abych si mohl vychutnat v úplném klidu stezku, která většinou vede lesem s několika výhledy na Vltavu v sevření skal.
Za nejkrásnějším výhledy do údolí bývalých Svatojánských proudů je nutno se vydat na druhou stranu řeky. Nejznámější a také nejatraktivnější je skalní vyhlídka Máj nedaleko Teletína. Odtud hluboký kaňon Vltavy s obrovským meandrem ve tvaru podkovy vypadá opravdu majestátně.
Další, o něco méně navštěvovaná vyhlídka na jiný obří meandr Vltavy se nachází u Třebsína a nazývá se Smetanova. Traduje se, že sem hudební skladatel často chodíval, aby čerpal své náměty ke své symfonické básni Vltavě. Na paměť stopadesátého výročí jeho narození tu roku 1974 vznikla vyhlídková plošina. Na protějším břehu v zákrutě řeky se jako na dlani vyjímá Ztracenka, jedna z nejstarších trampských osad. Vše začalo nejprve tak, že se tu hned po 1. světové válce o víkendech scházela šestice chlapců, aby si užili přírodní romantiku a lépe zapomněli na prožité válečné hrůzy.
Nejméně známou z trojice pravobřežních vyhlídek na Štěchovickou přehradu je Bednář. Místo je porostlé zakrslými duby a je odtud vidět na těleso hráze Slapské přehrady a na novodobou zástavbu Třebenic.
